Náš obyčejný den a velikonoční pondělí, ráno vstáváme a nemáme doma skoro nic k snědku, tak mamina se rozhodne udělat palačinky, jóó to byla dobrota a na mamku se ani nedostalo … obzvlášť synek si lebedí, že mu nikdo necpe chleba.
Venku sněží, ale my přeci chtěli jít na pouť, tak statečně oblékáme děti a Jakub zahajuje protiútok kdy si odmítá obléci punčocháče, poté tílko, kalhoty a ve finále zimní boty. Stojí před námi usmolené, ubrečené a vzteklé dítě … jak jinak může dopadnout rodinná idylka než tím, že se s manželem pohádáme a já odjíždím sama se slzou v oku, s uraženým synem a ječící dcerkou, které jsem zakázala sebou brát motorku…
Zatím co tu smolím text a vkládám fotky dcera sedí v židli a jí, Jakub spí již od 16,00 hodin a nyní je 18,00 hodin, no není mi jasné co bude dělat v noci … dcera začíná likvidovat květinu a já začínám být pěkně nervní …























