Venku je všelijak, padají jakési odporné bílé věci. Naštěstí mě opustila foto krize, tak jsem se vrhla na portréty divochů, dnes jsou fakt k nezastavení, navíc Kuba už půl hodiny sedí nad talířem s bramborovou kaší a odmítá jí sníst, domluvili jsme se na třech lžících a stejně se tváří úžasně kysele a naprosto mě ignoruje, no asi tam bude sedět ještě hodně dlouho.