Náš Kubík měl svůj den. Rozhodl se, že bude jezdit v loužích, což jsem těžce nesla, ve finále se šel vyčůrat a i s kolem zaparkoval uprostřed louže.. když slez stál po kotníky ve vodě a kolo mu do louže upadlo. Bohužel první záběr chybi :-))

Naše slečna letos poprvé na kole, minulý rok jí to ještě moc nebralo. Dnes vydržela s přestávkam jezdit skoro tři hodiny. Sice se občas zasekla a s ubrečeným obličejem odmítala jet dál, ale ve finále jí to prý bavilo.. tady jedna dokumentační fotka

"otec a dcera"

Dala jsem si oběd a sedla si k počítači s tím, že si přečtu, co píšou holky na FFF, jenže oči mě zavedli jinam a já si všimla  článku od Diny:  Projekt 365 aneb náš život objektivem fotoaparátu den za dnem. A v tuto chvíli mi došlo proč, jsem s projektem začínala, proč jsem dnes tam, kde jsem a že jsou to pouhé dva roky. Vidím kolik práce jsme všechny z FFF udělaly a že nemáme daleko k profesionálům. A to, že se člověku občas něco nepodaří, neznamená nic. Nejsem pisálek, to co mám v hlavě  se mi těžko přenáší na papír, ale podstata 365 je zachovat si vzpomínky, proto mám stále tento blog, proto zde dávám svoje fotky a jsem ráda, když sem občas někdo zavítá :-))

Nedá mi to a pořád si hraju :-)) Fotka je sice poměrně nekvalitní, ale mně to neva ...

Jedna fotka pro maminku.. anděl na horách :-))

Letos jsme si dovču náležitě užili, počasí bylo nádherné. Kubík lyžuje jako drak, sjede s Pavlem v podstatě  vše, já jsem na tom trochu hůř, ale ke konci týdne jsem bez větších problémů jezdila s Kubíkem a tetou Evou sama a dokonce jsem jim stačila :-))

Já očima mojí sestry ....

Chtěli jsme jít postavit sněhuláka, ale sníh pořád nechce lepit, takže nakonec jsme se chvíli plácali na zahradě a pak jsme šli sáňkovat ...